Výběr správného radiátoru

Radiátor (těleso, topení, konvektor apod.) je zařízení, jenž předává ze zdroje tepla (kotel, tepelné čerpadlo, krbová vložka apod.) přes potrubí teplo do místnosti. Pomocí radiátorových ventilů (ideálně termostatických) musí umět udržovat zvolenou dodanou teplotu v místnosti, v níž jej instalujeme.

Radiátory rozdělujeme dle použití a typu na deskové, litinové (článkové), designové, koupelnové, podlahové konvektory, podlahové a stěnové vytápění, plynová topidla.

Radiátor musí být navržený tak, aby jeho tepelný výkon byl vyšší, minimálně stejný, než jsou vypočteny tepelné ztráty místnosti (uvádí se ve Wattech). Ta závisí na vlastnostech budovy a jejím umístění. Výpočet provádí zpravidla projekční kancelář. Tyto údaje jsou součástí většiny projektů rodinných domů, odsouhlasených místně příslušným stavebním úřadem, avšak velmi často chybějí.

Mezi ně patří:

• Vnější teplota. Klimatické pásmo oblasti, v níž je stavba realizována, výrazně ovlivňuje tepelné ztráty, se kterými je třeba počítat. Platí, že čím nižší je průměrná vnější teplota v dané lokalitě, tím větší budou tepelné ztráty.

• Umístění budovy a povětrnostní podmínky. Stavby, jež stojí na otevřeném prostranství a ve větrných regionech, je tepelný požadavek vyšší. Totožná budova stojící v husté městské zástavbě nebo v terénu zakrytém stromy má tepelné ztráty nižší.

• Tepelná ochrana místností – součinitel průchodu tepla stěnami, stropem a podlahou. Kvalitně zaizolované budovy s nízkým součinitelem průchodu tepla přes stavební přepážky potřebují podstatně méně tepla k udržení požadované teploty uvnitř místností.

• Typ oken a druh prosklení. Okna s vysokou kvalitou a s nízkými hodnotami součinitele tepelného prostupu snižují náklady při ohřívání. Velké prosklené plochy obecně zvyšují tepelné ztráty.

• Orientace vytápěných místností. Orientace místností s ohledem na světové strany - na prosluněných částech budovy bude stačit menší radiátor s nižším výkon.

• Vnitřní teplota. Je závislá na využití místnosti. Čím vyšší je potřeba tepla, tím větší radiátor bude potřeba vybrat (případně upravit jejich počet). Obecně nejvyšší požadavek je na koupelny, následuje obývací a dětský pokoj, dále ložnice a chodby.

• Parametry topného faktoru. Ve většině případů se tepelný výkon uvádí v závislosti od topného faktoru, tzn. teploty napájení a návratu a teploty v místnosti na úrovni 75/65/20°C nebo 70/55/20°C. Pokud instalace pracuje na jiných parametrech, než jsou uvedeny v tabulkách výkonu nebo pokud teplota v místnosti je jiná než 20°C , je nutné využít korigovaný součinitel, který umožňuje správný výpočet výkonu otopná tělesa.

• Umístění radiátoru. Velice důležité je, aby byl radiátor umístěný na vnější stěně pokoje, tedy té, která nesousedí s jinou místností, nejlépe pod oknem. Studený vzduch, který proniká přes okno, je pak totiž rovnou ohřívaný otopným tělesem a do pokoje proudí již ohřátý. Díky tomu nejsou velké rozdíly v teplotě v různých částech místnosti. Při jiném umístění otopného tělesa je nutné zvýšit jeho velikost až o 20 %.

Výška montovaných radiátorů pod oknem závisí na vzdálenosti okenního parapetu od podlahy. Dolní okraj otopného tělesa musí být nejméně 10 cm nad podlahou, horní okraj nejméně 10 cm pod parapetem.

Na tepelnou produktivitu má vliv rovněž to, jestliže je radiátor zamontovaný nebo zakrytý. Účinnost radiátoru snižují překrývající záclony, závěsy a zastavěný nábytek. V takovém případě musejí být tělesa větší, případně se musí upravit jejich počet tak, aby se dosáhlo požadované teploty v místnosti.

Provádíme-li jako topenářská firma předběžný výpočet tepelných ztrát pro potřeby cenové kalkulace a chceme-li se vyvarovat chyb při výběru otopného tělesa, musíme zohlednit všechny podstatné faktory, které mají na teplotu budovy či místnosti vliv. Z praxe víme, že průměrný tepelný výkon se pohybuje v rozmezí 40-50 W/1m3 v obytné místnosti.

Máte další dotazy ohledně výběru radiátoru? Kontaktujte nás. Rádi vám poradíme.